Farní informace na 27. neděli v mezidobí – 2. 10. 2022

Farní informace na 27. neděli v mezidobí

Ohlášky pro farnost Dobruška, Přepychy a Solnice

  1. Děkujeme všem, kteří jste přispěli k přípravě a průběhu slavnosti sv. Václava.
  2. V tomto týdnu je první pátek v měsíci. Zpovídáme před každou mší svatou a rádi posloužíme na požádání také v jiném čase.
  3. Ve středu 10. od 19:00hod. bude řádné zasedání farní pastorační rady v pastoračním centru v Dobrušce.
  4. Zveme vás na farní chalupu do Mastů na farní moštování v sobotu 10. Bylo by dobré, abychom se sešli na chalupě mezi 8:30 a 9:00hod. Vy, kteří už víte, že jistě přijedete, dejte o sobě vědět buď paní Lídě Matouškové, nebo panu Jiřímu Šmídovi. Plánujeme připravit něco dobrého k snědku, tak abychom se dokázali připravit.
  5. Zveme vás na poutní mši svatou do Dřízen příští neděli 9. 10. od 14:30 hod. Celebrovat bude Emil Hoffmann, CM, dobrušský farář. Přede mší svatou se pomodlíme modlitbu posvátného růžence a po mši svaté loretánské litanie.
  6. Otvíráme farní kavárnu, do které jsme všichni pozváni vždy v neděli po ranní mši svaté.
  7. V pastoračním centru je zřízena farní knihovna, ze které si můžete vypůjčit literaturu s duchovní tematikou a obohatit tak osobní nebo i rodinný duchovní život.
  8. Vměsíci říjnu vás chceme povzbudit k modlitbě posvátného růžence zvláště ve společenství, či už domácím, anebo v kostele půl hodiny přede mší svatou.
  9. Vyučování náboženství V Dobrušce bude probíhat v pastorační místnosti na faře ve středy od 13:30 s mladšími dětmi, se staršími od 14:30 a spolčo bude ve čtvrtky od 18:15.

 Co vlastně znamená mít víru, věřit? – V Bibli se tím nikdy nerozumí pouhé intelektuální poznání Boha nebo víra v nějaké abstraktní pravdy, je to spíše skutečnost, která spojuje člověka s Bohem vazbou smlouvy, jedná se o aktivní a pronikavé poznávání Boha. Víra je životní postoj pronikající celou osobou v její jedinečnosti. Víra znamená, že člověk přilne celou svou bytostí k Bohu, jenž nás miloval jako první. Dítě připoutané pásem látky k prsům své matky je plné důvěry (srov. Iz 66,12–13). Když ho matka drží na rukou, cítí se jisté (srov. Žl 131,2). Tak právě tohle je víra, tedy přilnutí k Bohu, který je věrnost sama (srov. Iz 65,16). Pro křesťana se toto nezbytné přilnutí k Bohu týká také Ježíšovy osoby, protože on je pravda života a také definitivní cesta, kudy lze dospět k Otci (srov. Jan 14,6). Přilnout k Ježíšovi znamená žít tak, jako žil on, usilovat o to, abychom prožívali lásku až po nejzazší mez tak, jak to učinil on. Neexistuje totiž autentická víra, jež nemá jako plody konkrétní skutky lásky. To je také důvod, proč Ježíš pokračuje v řeči tak, že své učedníky přirovnává ke služebníkům, kteří jsou povoláni k tomu, aby ve službě svému Pánu udělali všechno, co je v jejich silách.

 Vaši bratři v Kristu P. Emil, P. Augustín a P. Braňo

Přesunout se na začátek