Lítost a duchovní svaté přijímání – slovo papeže Františka

Drazí naši farníci,

ve farních ohláškách  jsem napsal, že dáme Vám příležitost na individuální zpověď, avšak pokud byste měli problém přijít,  nebo měli odůvodněný strach a báli se přijít do kostela na individuální zpověď, (dnes jsem telefonoval s mým spolužákem Jurkom Rendešom, který je v karanténě  a on řekl, že v severní Itálii zemřelo již 30 kněží.) je tu v takovém případě možnost, o níž včera řekl papež František „Tu je část jeho příhovoru“:

Papež František  vztáhl Boží slovo ke dnešní situaci, kdy zejména italští kaplani v nemocnicích nemají přístup k nakaženým koronavirem, protože kolabující zdravotnický systém si nemůže dovolit další zatížení při jejich případné nákaze, a pacienti proto umírají nezaopatřeni. Citoval dva články Katechismu katolické církve (1451,1452), které hovoří o lítosti jako základním úkonu kajícníka a dále o dokonalé lítosti: „Taková lítost odpouští všední viny; dosáhne také odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li pevné předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné“, stanovil tridentský koncil (Doctrina de sacramento Paenitentiae).

„Vím, že mnozí z vás před Velikonocemi chodíte ke zpovědi, abyste se opět shledali s Bohem. Dnes ale namítnete: »Otče, kde mám hledat kněze, zpovědníka, když nemohu vycházet z domu? Chtěl bych se smířit s Bohem, přeji si, aby mne objal, aby mne můj tatínek objal…jak to ale mám udělat, když nemohu vyhledat kněze?« Udělej to, co stojí v Katechismu, který je velice jasný. Když nenajdeš kněze, aby ses vyzpovídal, promluv si s Bohem, který je tvůj Otec, a řekni mu pravdu: »Pane, dopustil jsem se toho a toho…Promiň!« a celým srdcem ho žádej o odpuštění. Učiň úkon pravé lítosti a slib, že se poté vyzpovídáš, avšak nyní prosíš o odpuštění hříchů. Tak se ihned navrátíš do Boží milosti. Jak nás učí Katechismus, můžeš sám přistoupit k Božímu odpuštění, aniž bys měl po ruce kněze. Zamyslete se nad tím – nastal čas. Toto je příhodný a správný čas. Poctivý úkon dokonalé lítosti a naše duše zbělí jako sníh. Bylo by krásné, kdyby nám dnes znělo v uších ono: »Vrať se. Vrať se ke svému tatínkovi, svému otci«. Čeká na tebe a bude s tebou slavit“.

Také dnešní bohoslužbu papež František zakončil adorací Nejsvětější svátosti a eucharistickým požehnáním, přičemž věřící vyzval k duchovnímu svatému přijímání. Pronesl přitom kromě jiných i tuto modlitbu duchovního přijímání:

„Na kolena padám k Tvým nohám, můj Ježíši, a nabízím pokání svého zkroušeného srdce, které se hrouží do své nicoty a Tvé svaté přítomnosti. Klaním se Ti ve svátosti Tvojí lásky, toužím Tě přijmout do ubohého příbytku, který Ti nabízím ve svém srdci. V touze po svátostném přijímání chci Tě v duchu mít. Přijď ke mně, můj Ježíši, abych já přišel k Tobě. Kéž Tvojí láskou vzplane veškeré moje bytí, pro život i pro smrt. V Tebe věřím, v Tebe doufám, Tebe miluji. Ať se tak stane.„