FARNOST DOBRUŠKA – KOSTOL SV. VÁCLAVA

Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.

Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba kamenná. 

Důkazem vysokých stavebních kvalit
dobrušského děkanského kostela je nedávno nalezeny kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem.

V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel z Mladé Boleslavi,jehož jméno prozrazuje italský původ – Mikuláš Rossi.

Monumentální stavba, navozující svým interiérem pocit Boží velikosti a slávy, vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní gotické budovy.

Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů – pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá pohřební krypta sloužila jako poslední místo odpočinku duchovních. Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu ozdobných barokních stavebních prvků.

Na místě dřevěné zvonice vyrostla nová, kamenná, datovaná k roku 1693. Původní podkladové kameny jsou zabudovaný v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť oběma světovým válkám. Ze starých zvonů se zachoval zvon „Maria“ z roku 1588, visící dnes ve zvonici kostela sv. Ducha. Do požáru roce 1806 byla zvonice kostela sv. Václava kryta cibulovitou pozlacenou bání. Protože stejně vyhlížela i radnice, obě věže ve slunci musely do daleka krásně zářit. Interiér kostelu je tvořen několika klenebnými poli. V kostele jsou instalovány barokní varhany z roku l727 od stavitele Jana Gottfrida Helbicha,
předního představitele kralické varhanářské školy. Počátkem 19. století jeupravil Varhanář Jiří Španěl. Varhany prošly na konci 20. století restaurováním, které provedl Ivan Červenka z Jakubovic. Kolem kostela byl až do roku
1786 hřbitov, zrušený za Josefa II.

Pohromou pro Dobrušky kostel sv. Václava byl již zmínění velký požár města dne 9. května 1806, který vedle celého historického jádra zničil i tuto stavbu. Obnova trvala pro nedostatek finančních prostředků poměrně dlouhou dobu. Navíc nebyla stavbě vrácena její barokní
krása v dřívější plné míře. V rekonstruované stavbě našly své hojné uplatnění stavební prvky tehdy módního klasicistního slohu. Velké zásluhy na obnově kostela měl tehdejší děkan Josef Obst. Děkanský chrám svatého Václava není jen tichým svědkem minulosti. Tak jako v celých svých dějinách je i dnes především místem setkávání lidí s Bohem. Od roku 1969, s nucenou přestávkou v období tzv. normalizace, se zde uskutečňují ekumenické bohoslužby, na nichž se podílí pět dalších křesťanských církví, které V Dobrušce působí. Pod jeho klenbou se konají četné kulturní akce, především koncerty vážné hudby. Každoročně je zde pořádán Orlicko-kladský varhanní festival. Kostel svatého Václava je tak nejen architektonickou dominantou města, ale také
významným střediskem duchovního života Dobrušky i širokého okolí.

Krátké dějiny děkanského chrámu sv. Václava v Dobrušce

Křesťanství zasáhlo oblast Podorlicka až počátkem 11. století spolu s centralizačními snahami Přemyslovců, utvářejícími český stát v dnešních hranicích. Systém kastelánských hradů doplnila organizace církevní, kde spolu s kastelánem hrál v systému feudální správy důležitou úlohu kněz, pečující o věřící hradského okrsku. Předpokládáme, že nad trhovou osadou Lešná (dnešní Dobruška) byl zbudován prostý, ještě dřevěný románský kostel, zasvěcený Panně Marii. Jedinou památkou z té doby je kamenná kalichovitá křtitelnice (dnes v budově staré radnice), datovaná do let 1200 – 1250. Konec hradské správy a zisk Podorlicka rodem Půticů (Drslaviců) ve druhé polovině 13. století vede ke vzniku sítě panských hradů a městských center, kdy v prostoru Lešné bylo kolem roku 1270 založeno nové hrazené město — Dobruška.

 Správní centrum pánů z Dobrušky se ve 14. století stalo sídlem rozsáhlého děkanátu, pod nějž patřilo 36 farností od Úpice a Hronova až po Solnici. V místě románského objektu byl po roce 1300 vystavěn opevněný gotický děkanský a farní kostel, který zůstal mimo městské hradby a byl zasvěcen P. Marii a sv. Václavu.

První historickou zprávu známe až z roku 1352, kdy z děkanství bylo jako pololetní desátek odvedeno 30 grošů. Kostel byl nadací Mutiny a Sezemy z Dobrušky z r. 1361 spravován děkanem (plebánem) a čtyřmi kaplany (vikáři), vyučujícími 6 žáků (kleriků) dobrušské školy. Jedinými dochovanými památkami 14. století je renesanční křtitelnice z roku 1507 s reliéfní výzdobou (dílo královéhradeckého Ondřeje Žáčka) a původně polychromovaná pieta neznámého umělce.

K původnímu kostelu patří kamenná věž zvonice, jejíž spodní částsnad vznikla již po roce 1300 a mohla mít i obrannou funkci opevněného kostela s uvažovaným hradským dvorcem, příp. městské Horské brány. V roce 1551 zde byl zavěšen zvon, dar majitele opočenského panství Viléma Trčky z Lípy. Zvonice byla v roce 1693 zvýšena a opatřena bání. Ze starých zvonů se dochoval zvon „Maria” z roku 1588, dosud visící ve zvonici u sv. Ducha, čtyři největší se rozlily při požáru 1806, v roce 1820 byly sice znovu přelity, ale v roce 1917 propadly rekvizici. Také nové, pořízené v roce 1931, byly znovu rekvírovány pro válečné účely v roce 1942.

K památkám renesance také patří tzv. český graduál (ilustrovaný zpěvník), pořízený v roce 1607 nákladem literátského kůru (bratrstva), který zde působil až do roku 1808. Dobruška byla od husitských válek až do roku 1628 „podobojí“, v roce 1623 zde zemřel poslední utrakvistický děkan Jan Goliard Kouřimský.

Období barokní zbožnosti přineslo díky donaci nových majitelů panství Colloredů stavbu řady kostelů. Jedním z nejvýznamnějších se stal děkanský chrám sv. Václava v Dobrušce, vystavěný dle plánů mladoboleslavského M. Rossiho (obdobný kostelům v N. Bydžově i M. Boleslavi) na místě staršího kostela ve stylu ranního baroka v letech 1709 – 1724. Proč bylo opuštěno původní dvoupatrocínium nevíme – důvodem byla snad skutečnost, že již v roce 1720 byl donátorem věnován rozměrný oltářní obraz zavraždění sv. Václava od tyrolského malíře F.C. Remfe. Varhany, dílo Jana Gottfrieda Helbich(g)a z Králík o 785 píšťalách, byly na kůr pořízeny v roce 1727, současné jsou z roku 1820 a po rozsáhlé opravě slouží dosud. Významnou památkou je i obraz sv. Jeronýma (obdobný obrazu v Lysé n. L.), který kostelu věnoval Jeroným Colloredo z Wallsee a jehož autor je zatím neznámý.

 

Chrám je jednolodní s půlkruhovitě zakončeným presbytářem, se sakristiemi na severní a jižní straně a s pravoúhlými bočními kaplemi po obou stranách lodi. Nad kaplemi je ochoz. Monumentální hlavní průčelí je ploché, tříosé, završené štítem s trojúhelníkovým nástavcem s volutami. Vnitřní vybavení bylo upraveno po požáru 1806, požárem však zůstala nedotčena horní polovina hlavního oltáře s obrazem sv. Václava a plastiky andělů, spolu se sochami sv. Jana Křtitele a sv. Josefa. Jsou připisovány dílně Ignáce Rohrbacha. Pod dlažbou jsou dvě krypty, v jedné jsou pohřbeni páni z Dobrušky a první Trčkové z Lípy, majitelé panství.

U kostela je hřbitov, kde jsou pohřbeni manželka i tchán F. Vl. Heka – Jiráskova F. L. Věka, jak svědčí klasicistní náhrobky u východní zdi presbytáře.

 Po zbudování nového městského hřbitova u sv. Ducha za městem v roce 1874 se zde již nepochovávalo a v roce 1902 byla provedena parková úprava. Kostel se zvonicí byly ve 20.století několikrát opravovány, naposled byla v r. 1995 do renesanční podoby uvedena omítka zvonice se slunečními hodinami a v roce 1996 zbarokizováno i průčelí kostela. Poslední úprava schodiště před kostelem byla Provedena v roce 2006.

U sousedství kostela bylo v roce 1807 přestavěno požárem zničené děkanství v empírovém slohu s erbem donátora nad vchodem. Zde působili vlastenečtí kněží, spisovatelé a regionální historikové Josef Liboslav Ziegler ( 1806 – 1809), Josef Mnohoslav Roštlapil (1840 – 1856), Antonín Flesar (1886 – 1898), Vladimír Hornof (1895 – 1898) nebo Ladislav Kunte (1896 – 1905).

Přesunout se na začátek